Jdi na obsah Jdi na menu
 


popis welsh cob

2. 3. 2011

 

Welsh Cob odvozuje svůj původ od velšského horského ponyho, jeho výška je nad 137 cm. Kořeny má ve stádě powys ponyů, což byli velšští horští ponyové přikřížení v 11. a 12. století španělskými koňmi v typu berbera. Tak vznikl Powys cob, kůň pro anglickou armádu. Aby vznikl moderní kob dnešní podoby, byli k těmto koním v 18. a 19. století přikříženi norfolkští koně a yorkshirští kočároví koně, přítomná byla i krev arabů. Mezi hřebce – zakladatele patří Trotting Comet (1840) na podkladu krve velšského tažného koně a norfolského roadstera, True Briton (1830), potomek yorkshirského kočárového koně a proslulého koba Cymro Llwyd (1850) po arabovi Crawshay Arabian z velšské matky, a Alonzo the Brave (1866), norfolský roadster. Po staletí hráli velšští kobové velmi důležitou roli v životě Walesu a v zápřeži zajišťovali zemědělské práce. Využívala je také armáda k tahání děl i výzbroje nebo jako jezdecké koně pro některé pěchotní jednotky. Ve městech byli velmi žádaní pro rozvoz zboží. Zpočátku se jako kritérium kvality uplatňovaly jakési „výkonnostní zkoušky“, což byly v podstatě klusácké závody. Nejoblíbenější trasa měřila 56 km a vedla kopcovitým krajem z Cardiffu do Dowlais. Nejlepší koně ji zdolali za méně než tři hodiny.
Standard: libovolné zbarvení kromě strakošů, velmi vzácní jsou bělouši. Hlava je ušlechtilá, krk delší, u hřebců s mohutným hřebenem, hřbet a bedra dobře osvalená. Nohy jsou dlouhé a silné, s přiměřeným množstvím hedvábných rousů, kopyta jsou dobře tvarovaná a tvrdá. Pohyb je korektní a volný a plný síly.
Využití: všestranný rodinný kůň, temperamentní, ale dobře ovladatelný, odolný vůči chorobám. Ve své domovině je používán jako obratný honební kůň, hodí se i pro vozatajské soutěže.

 hanicka.jpg